Autor: V. Stránský
I když hlavním pstruhovým revírem na Frýdlantsku je řeka Smědá, nelze opomenout ani další revíry, které však svojí velikostí ani rybnatostí nedosahují takových kvalit, jako Smědá. Přesto si však myslím, že stojí za zmínku i za návštěvu.
Přítok Smědé - Nisy. Od ústí do Smědé až k pramenům. Hospodaření na hlavním toku je znemožněno trvalým znečištěním. Přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán.
Tolik se píše o tomto revíru v soupisu revírů Severočeského kraje, platném od 1.1. 2002. Musím však podotknout, že co se znečištění týče, již dávno to není pravda. Na revíru se začíná opět hospodařit a v loňském roce zde bylo zaznamenáno opět více úlovků proti předešlým létům.
Říčka Lomnice pramení pod horou Smrk a většinou protéká loukami a lesíky. Chytání a muškaření místy stěžuje hustý porost, který lemuje její břehy. Říčka, či spíše potok, je většinou úzká, s maximální šířkou 2 - 3 metry. Podemleté břehy a hlubší tůňky dávají tušit překvapení. Loví se dá hlavně pstruh obecný, ojediněle i siven.
Dalším revírem je SLOUPSKÝ POTOK, který je součástí revíru Smědá 2 - č. r. 443 052. Samotný potok se stéká z několika vlásečnicových bezejmenných pramenů a dvou hlavních - Malého (Bílého) Štolpichu, ten pramení na Hřebínku a Velkého (Černého) Štolpichu, který pramení pod Holubníkem. Oba se pak stékají v obci Ferdinandov (součást Hejnic). Od tohoto soutoku je potok dlouhý asi 4 - 5 km, než ústí do Smědé. V této části je potok také docela slušně zarybněn. Většinou jde o ryby (PO), které sem vytáhly ze Smědé.
Sloupský potok většinou protéká smíšeným lesem, kterému se zde říká "Dubina" a nedaleko Farské louky se stáčí k Raspenavě, kde vtéká do Smědé za bývalou přádelnou. V lese potok střídavě vytváří pěkné tůňky, hluboké až jeden metr a táhlé, klidné úseky a peřejky. I přesto, že protéká lesem je docela dobře přístupný. Ryby zde nejsou žádní obři, ale za zkoušku to určitě stojí. Pokud byste hledali Sloupský potok na mapě a nemohli ho najít, bude tam uveden pod jménem Štolpich. Kromě Po se vyskytuje i Si. Šířka potoka se pohybuje mezi 2 - 3 metry.
Od státní hranice s Polskem až k pramenům. Přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán. Na revíru je povolen lov na mrtvou rybku.
Potok pramení na Skalních hradech nedaleko vísky Dětřichov, kterou též protéká. Dále teče střídavě loukami a menšími lesíky a u obce Heřmanice opouští Českou republiku. Kromě pstruha obecného je zde možné ulovit i pstruha duhového a sivena. Šířka potoka se pohybuje kolem 2 metrů.
Pokud bychom vyjeli z Frýdlantu na výpadovku k přechodu do Polska směrem na Habartice, máme před sebou ještě tři revíry. Hned za frýdlantskou nemocnicí před železničním přejezdem míjíme Řasnici, kterou si nechám až na konec. Dále v obci Arnoltice silnice vede přes Bulovský potok a až přímo u hraničního přechodu v Habarticích bychom našli Kočičí potok.
Hraniční potok s Polskem a všemi levostrannými přítoky.
Obsádku pstruhů obecných, kteří se tu vyskytují, pravděpodobně tvoří ryby, které se tu přirozeně vytírají, nebo ty, které sem vytahují proti proudu z potoka na polské straně. Tuším, že se potok ani nezarybňuje, protože je z druhé strany drancován polskými pytláky. Kočičí potok protéká loukami a lesíky, ale břehy jsou dobře přístupné. Šířka toku nepřesahuje 2 metry.
Přítok Smědé - Nisy. Od ústí do Smědé až k pramenům. Přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán. Na revíru je povolen lov na mrtvou rybku.
Potok pramení v podhůří Jizerských hor nad obcí Bulovka. Střídavě protéká lukami, vesnicemi a lesy. Teče přes Bulovku do Arnoltic, Poustky, Předlánců a ve Višňové ústí do Smědé, která je zde už mimopstruhová. Břehy jsou většinou porostlé stromy. Potok dosahuje v nejširších místech kolem 3 metrů šíře. Vyskytuje se zde pstruh obecný, pstruh duhový, ojediněle siven americký.
Přítok Smědé. Od ústí do Smědé ve Frýdlantu v Č. až k pramenům. Přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán. Lov na mrtvou rybku povolen.
Potok Řasnice pramení v Jizerských horách nad vesničkou Horní Řasnice, dále protéká Dolní Řasnicí, Krásným Lesem a pak i městem Frýdlant. V městské části tečře většinou v regulovaném korytě a pod jezem u Slezanu ústí do Smědé.
Ještě v dobách, kdy ve Smědé nebylo zdaleka tolik ryb jako dnes, byla Řasnice hlavním pstruhovým revírem na Frýdlantsku. I dnes je to po Smědé nejvíce navštěvovaný revír a z těchto menších revírů i nejrybnatější. Nejhojnější rybou je zde pstruh obecný, dále pstruh duhový, siven i lipan, kteří jsou do Řasnice každý rok vysazováni. Občas se dá ulovit okoun či plotice, patrně se sem dostávají ze Smědé, jedná se hlavně o spodní část toku. Mimo obce potok protéká pěknou a klidnou krajinou. Mělké úseky střídají meandry s hlubšími tůněmi.
Břehy jsou obrostlé stromy, přesto jsou však dobře přístupné, případně se dá jít i vodou, což bych ovšem moc nedoporučoval, ba naopak, co nejopatrnější chůze po břehu je zárukou úspěchu. Jeden známý mi vyprávěl, že sem chodil na vyhlídnutého potočáka a až asi pátou vycházku, kdy se doslova plazil po břehu a nahodil spíše po paměti, když jenom pocítil, že mu ryba zabrala hned po náhozu. Odměnou za tu velkou námahu byl pstruh 45 cm. Ale ten známý je již dnes v důchodu a takovéto ryby již v Řasnici asi nebudou. I když, člověk nikdy neví. To je pro dnes vše, co jsem chtěl říci k těmto menším revírům ve Frýdlantském výběžku a někdy u vody nashledanou.
Kurzívou jsou označeny výňatky ze severočeského soupisu revírů.