Autor: V. Stránský
Řeka Lužická Nisa pramení severně od Jablonce nad Nisou, v nadmořské výšce 765 metrů. Teče západním směrem přes Liberec a za Hrádkem nad Nisou opouští území naší republiky v nadmořské výšce 235metrů. Je rozdělena na 4 pstruhové a jeden MP revír, které obhospodařují tyto organizace:
| 443 038 Nisa 4 (P) | 20 km | 8 ha | MO Jablonec nad Nisou |
| 443 037 Nisa Lužická 3 (P) | 25 km | 39 ha | MO Liberec |
| 443 066 Nisa Lužická 3A(P) | 4 km | 6 ha | MO Chrastava |
| 443 065 Nisa Lužická 1A(P) | 8 km | 10 ha | MO Hrádek nad Nisou |
| 441 036 Nisa Lužická 1 (MP) | 4 km | 6 ha | MO Hrádek nad Nisou |
Rozepisovat se o jednotlivých revírech by bylo asi zdlouhavé a zbytečné. Hlavně mám na mysli Nisu od Jablonce do Liberce. I když zarybnění celého toku je dobré a ryby jsou dokonce v poslední době vidět i přímo v centru Liberce, má asi každý rybář smíšené pocity, když vidí sbírat pstruha a o pár metrů dále vytéká do řeky jakási místní kanalizace. Nisa asi proto prodělala během pěti let dvě otravy. Jedna byla většího rozsahu a zasahovala od Liberce až k Machnínu. Ta druhá, která byla asi před dvěma lety, zasáhla zhruba 1 km toku.
Za Libercem, od Machnína do Chrastavy, řeka střídavě protéká loukami a lesy. Chrastavu obtéká lesem podél komunikace z Liberce na Českou Lípu a dále pak Nisa teče směrem na Bílý Kostel a pokračuje přes Chotyni směrem na Hrádek nad Nisou. Od Liberce až za Bílý Kostel je řeka lemována buď železnicí nebo silnicí, takže je dobře přístupná.
Ještě se přece jen musím vrátit k jednotlivým revírům. Pokud budeme putovat opět po proudu, tak Nisa 4 začíná od pramenů a končí u mostku silnice do závodu Nisa v Proseči nad Nisou. Nisa Lužická 3 sahá od tohoto mostku až k silničnímu mostu v Andělské Hoře. Revír Nisa Lužická 3A je až k jezu v Bílém Kostele. Nisa Lužická 1 A je od tohoto jezu až k silničnímu mostu u Dělnického domu v Hrádku nad Nisou. Od tohoto mostu až k hranici se SRN a Polskem, kde řeka opouští republiku, je jediný MP revír - Nisa Lužická 1. Rybí obsádku tu, kromě ryb lososovitých, které se sem dostanou z pstruhových revírů, tvoří bílá ryba, kapr, tloušť, štika , lín a možná, že je obsádka rozšířena již o další druhy, neb tyto údaje jsem čerpal z knihy z roku 1995.
Od Chrastavy po Chotyni je Nisa asi nejhezčí. Přechází z rychlých peřejí do dlouhých tažných úseků, které jsou ještě doplněny několika jezy. Pěkné místo je například jez před Chrastavou, který je viděti z vlaku.Další dobré místo je přímo v Bílém Kostele, zátočina pod mostem, kde jsem již několikrát po několikaminutových bojích přišel o velké ryby. Jednou už jsem myslel, že vodím pěknou rybu, ale byl to jen potočák 32 cm, podseknutý za břišní ploutev. O pár metrů dále je jez, hranice revírů 3A a 1A. Pod tímto jezem je též dobré místo, rádi se tu zdržují duháci. Takovýchto dobrých míst je zde však více a dá se říci , že v každé hlubší tůňce či proudu je možno očekávat větší rybu. Dno je zde kamenité, které přechází místy do písčitého až bahnitého. Je porostlé bujnou vodní vegetací, což svědčí o tom, že voda je tu úživná. Bohatou obsádku pstruha obecného a lipana doplňuje duhák a místy siven. Je možné i ulovení tygrované ryby. Hojně se zde vyskytuje mřenka mramorovaná, která je tu významnou složkou potravy pstruhů. To je asi tak vše co mohu k této řece podat za informace.
Zvláštní mrazení cítím v zádech, když čtu tyto řádky o Nise, kterou dobře znám. Pocházím totiž ze Stráže nad Nisou, malého městyse na okraji Liberce, kde jsem žil do svých 18 let, než jsem odešel studovat do Brna. Své rybářské začátky jsem prodělal na malém rybníčku u Machnína a "hospodařili" jsme na Lázeňském potoce, což je pravostranná kapilára, ústící do Nisy ve Stráži. Ani v těch nejbujnějších dětských snech jsem si nepomyslel, že Nisa bude někdy jiná než páchnoucí barvírenská stoka. Velice se proto obdivuji libereckým rybářům, že našli odvahu a udělali z této řeky pstruhový revír, i když s hrozbou otrav. To by se za minulého režimu určitě nestalo a já jsem moc rád, že jsem se toho všeho dožil …
Karel Křivanec