Autor: Michal Adamčík
Dvakrát odsunuté podzimní kolo II. ligy pro mne nezačalo moc šťastně. Když jsme dorazili s Miloslavem Čutkou v pátek po obědě do Sokolova, bylo už na tréninkovém úseku dost živo. Na horním úseku říčky Svatavy tál sníh a voda tekla "větší" a tak všechny klidnější úseky už někdo prochytával. Při prvním brození přes řeku jsem poznal hned dvě nemilé věci, že mi teče do neoprénů a že brodění v této sněhové vodě bude dost nepříjemné.Za tři hodiny tréninku se mi podařilo napíchnout jenom dvě ryby a ty mi ještě spady, takže jsem vlastně nezjistil nic. Mírovi se dařilo o poznání lépe, když chytil deset ryb, z toho jednoho čtyřiceticentimetrového duháka dokonce dvakrát. Ryby mu braly zlatohlavé nymfy na háčku č.12 a tím tedy byla taktika pro zítřejší závod určena. Po krátkém ubytování jsme navštívili místní "diskusní klub", kde se k nám v devět hodin večer ještě připojil třetí člen našeho družstva Miroslav Bonešický.
Ráno v osm hodin jsme se všichni sešli na základně MO ČRS Sokolov, kde nás přivítal a seznámil s budoucím průběhem závodu pan Fiala. Po rozlosování jsme se vydali na závodní úseky. Když jsem uviděl své místo, byl jsem spokojený. Ryby jsem viděl z mostu, byly natlačené na hraně tůně a v celém mém úseku bylo poměrně mělko. Zato Čutkovým místem se valila voda a dno nebylo vůbec vidět.
Úderem desáté hodiny byl závod odstartován. Začal jsem prochytávat "ouplávky" u břehu a po krátké chvilce se osmělil první lipan a tak šel do kýble. To proto, že byl jen jeden rozhodčí na šest závodníků. Toto byla z mého pohledu jediná stinná stránka závodu.Víc ryb v kýblu dlouho nevydrželo a zejména lipani se začali brzy obracet. Druhá výhoda pro závodníka, když má svého rozhodčího, je v tom, že mu může pohlídat odložené věci na břehu. Chvíli jsem ještě zůstal u břehu a pak jsem si došel pod již zmiňovanou tůň. Chytal jsem na dvě zlatohlavé nymfy a jednoho bobše a postupně jsem prochytával zmíněnou hranu a odnášel ryby ke břehu. Podařilo se mi jich za dvě hodiny závodu odlovit celkem třicet, převážně to byli lipani a taky něco potočáků a bílé ryby, což nakonec stačilo na druhé místo v sektoru B. Více ryb se podařilo chytit jen mladému Masnerovi ze Strakonic, který jich měl čtyřicet.
Po odpískání závodu jsem si sbalil své věci a jel za M.Čutku. Tomu se podařilo přebrodit na druhou stranu řeky a v klidnější vodě chytl 24 ryb, které ho vynesly na první místo v sektoru C. Na základně jsme čekali, co si přiveze ze sektoru A Míra Bonešický. Bylo to perfektní, protože měl trojku. Po prvním kole, jsme nasbírali 6 bodů a posunuli se z jarního šestého místa na třetí, se ztrátou jednoho bodu na druhý Sokolov a šesti bodů na vedoucí Chomutov.
V odpoledním závodě nás los poslal na místa, kde se ráno moc ryb nechytilo. Nejprve jsme si mysleli, že to budou špatné "fleky", ale pak se ukázalo, že to byla vlastně výhoda. Mně se prochytáváním "ouplávků" u břehu podařilo chytit osm ryb na bobše. Pak jsem se dostal se na druhou stranu a odnesl jsem si odsud ještě čtyři lipany.Celkem jsem jich měl dvanáct a bylo to první místo v sektoru C. Naše vyšší postavy a zkušenosti s broděním ve velké vodě nám umožnily řeku přebrodit. Byla to velká výhoda, protože hlavně díky tomu chytl M.Čutka v sektoru A devatenáct ryb (druhá jednička) a M. Bonešický v B sektoru taky devatenáct ryb (dvojka). Závodníci, kteří byli na jejich místech ráno, se totiž na druhou stranu nedostali a nechali zde tedy nepopíchané ryby.
Na sokolovské základně jsme rychlými výpočty dospěli k tomu, že by to asi mohlo vyjít, protože jsme se ve odpoledním kole dostali na součet umístění čtyři a dohromady jsme měli za obě kola součet umístění deset. Přesto jsme s napětím čekali na vyhlášení výsledků. Jeli jsme sem nespadnout a najednou jsme šli během chvíle nahoru. Pak už to konečně přišlo. Bylo tu toužebně očekávané vyhlášení. A když Jaruška Hanzalová řekla, že celkově druhé místo v letošním ročníku II. ligy obsadilo družstvo z Chomutova, tak jsme věděli, že nám to opravdu vyšlo!
|
|
|
|
|
|