KOMU PRŠELO NA OSTROVĚ ŠTĚSTÍ?

Autor: Karel Křivanec

Druhý říjnový víkend byl letos v závodním kalendáři vyhrazen pro již osmé mistrovství České republiky v jezerním muškaření. Původně se sice mělo chytat na Květoňově, ale v průběhu roku se ukázala jako mnohem vhodnější nová lokalita na žďársku v Ostrově nad Oslavou. O tomto jezeru jsme již v PM psali a nyní bylo prvně testováno v prestižním břehovém závodě, kterým mistrovství ČR bezesporu je. Chytalo se podle platných závodních pravidel, tedy bez zabíjení ryb, bez protihrotu a s veřejnou kontrolou losování míst.

Šestnáctihektarový rybník, který zatím asi nemá vlastní zřetelné jméno, je ve vlastnictví soukromé společnosti, jejímž představitelem v dané lokalitě je pan Jiří Čudan, který se velmi zasloužil o to, že se zde uvedené mistrovství mohlo konat. Jezeru se zde říká krátce Ostrov, což je takové malé zeměpisné zmatení pojmů a asi by stálo za to, zkusit pro něj vymyslet nějaký přiléhavější název.

Pečlivě připravený závod, jehož trať vytýčil skoro domácí Tomáš Starýchfojtů, byl vypsán pro kategorie mužů a žen, nositele mistrovské a první výkonnostní třídy. K vlastní soutěži se prezentovalo 37 mužů a 4 ženy. Během tří závodních kol, která byla dále rozdělena do tří hodinových úseků, mohli naši nejlepší muškaři vyzkoušet lov na 9 různých místech, což dávalo podobnou šanci pro všechny.

Po pátečním tréninku, který nebyl povinný, se v sobotu v 9 hodin ráno začalo naostro. Nové ryby byly naposledy vysazeny na začátku léta a tak se nechytalo na žádných čerstvě vysazených a nezkušených "granuláčích" a o to byl závod obtížnější. Škoda, že počasí tentokrát závodům příliš nepřálo. Byla zima, zataženo a občas spadla nějaká ta kapka deště. První hodina závodu byla velmi bohatá na úlovky a tak dva závodníci z Náchoda, kteří zaspali a přijeli s půlhodinovým zpožděním, mohli jen litovat. Byla to pro ně citelná ztráta, která stála jednoho z nich medaili a dobře mu tak, když tak rád spí!

První tříhodinovku vyhrál dosti překvapivě Václav Pešek z Chomutova, který se dostal na poslední číslo 37, kde byla malá rybí rezervace. Za tři hodiny měl 11 duháků a o jednu rybu tak předstihl jednoho z horkých favoritů, Tomáše Starýchfojtů z Dolní Rožínky. Třetí místo pak obsadil se stejným počtem úlovků českobudějovický Jaromír Šram. V kategorii žen byla nejlepší Iva Kuchaříková z Hradce Králové se 6 úlovky a největším úlovkem kola se mohl pochlubit brněnský Marek Eliáš, kterému uvázl na háčku duhák 48 cm dlouhý.

Po obědě u jezera se pěkně rozpršelo a hustý déšť bičoval závodníky až do večera. Obdivoval jsem ženy, které vydržely házet až do konce, i když dvě z nich skončily bez úlovku a vítězná Markéta Procházková z Hrádku u Rokycan měla jen dva zápisy v bodovací kartě. Braní ryb bylo opravdu o poznání horší a určitě bylo způsobeno nepříjemným deštěm. Karlovi Vackovi z Plzně opět pomohlo číslo 37 k vítězství ve druhém kole závodu, na což mu stačilo 9 duháků. Za ním byl Martin Grün z Prahy (8) a Dan Svrček z Jilemnice (7). Tomáš Starýchfojtů měl sice jen 5 úlovků, ale to mu stačilo na deváté místo v tomto kole a celkově se vyšvihnul do čela průběžného pořadí a za ním byli Milan Jenč (Praha) a Jaromír Šram (České Budějovice).

Před nedělním třetím kolem mělo šanci na medaile ještě asi 10 závodníků a tak bylo zajímavé sledovat, jak to všechno dopadne. Počasí se trochu umoudřilo, přestalo pršel, ale začal foukat studený vítr od severu, což bylo možná pro závodníky horší než déšť. Tomáš chytl hned v první "rundě" 6 duháků a bylo jasné, že je na nejlepší cestě k titulu. Ve zbývajících dvou částech pak dostal vždy po třech rybách a tak jich měl nakonec 12. O jednu víc ulovil v tomto kole Jarda Bartoň (Rožnov) na druhém místě a nejvíc pak si zapsal Pavel Macháň z Náchoda (14), který se také dostal do "rezervace" na čísle 37. Jeho finiš byl sice strhující, ale půlhodinová ztráta z prvního kola se už dohnat nedala. V ženách se znovu míchalo pořadím, když Jarka Hanzalová ze Stříbra začala chytat staticky s "booby" na krátkém nástavci nade dnem a připsala si tak 12 úlovků, což by jí stačilo na třetí místo i mezi muži a tak mohla jen litovat tu včerejší odpolední nulu.

Konečné sčítání výsledků ukázalo, že mistrem České republiky se zaslouženě stal Tomáš Starýchfojtů s 27 úlovky a to vůbec nelovil v sestavě posledních pěti čísel, na nichž se drželo velké hejno duháků. V závodě měl dvě taktiky a to lov s rychlou intermediální šňůrou s booby se dvěma lurami a rychle potápivou Di 5 s blobem a dvěma lurami. Vítězné mušky zveřejňujeme s Tomovým svolením i pro čtenáře PM. Byly to extremně dlouhé hody a perfektní pokrytí celého závodního místa, co mu pomohlo k vítězství a podobně tomu bylo i u dalších v pořadí, i když se tu vyskytly i kukly pakomárů. Kdo se však spoléhal jen na ně a nestřídal šňůry a mušky, ten tentokrát nedosáhl na nejvyšší mety. Před týdnem na Poličce sice Jindra Běhounek vyhrál s pakomáry, ale zde tato taktika platila jen chvílemi a na určitých místech.

V konečném pořadí stanuli spolu s Tomem na stupních vítězů Milan Jenč z Prahy jako druhý a Štěpán Dobrovolný z Poličky jako třetí. Nebylo to zas tak velké překvapení, protože. Milan nestál na "bedně" v břehovém šampionátu poprvé a vrátil se tak po několikaleté přestávce v závodění opravdu výborným výkonem. Štěpán zas potvrdil své kvality a výsledky z řady domácích pohárových závodů v Poličce. Patřil mu též pohár za největší rybu, kterou byl pstruh duhový 50,3 cm dlouhý. V kategorii žen se dosti nečekaně stala mistryní republiky mladá rokycanská závodnice Markéta Procházková. Ještě jednou bych chtěl pochválit bojovnost žen, které vydržely i v nedělním větru až do konce, což nelze prohlásit o všech mužích. U žen však každý úlovek mohl zamíchat pořadím a šanci na medaili tak měly stále všechny. Stejný obdiv a poděkování patří i všem rozhodčím.

K neúspěšným mužů lze poznamenat to, že to byli často ti závodníci, kteří nedokázali házet své mušky jinam, než stále do stejného místa, aniž se pohnuli třeba jen o kousek ze svého centrálního stanoviště v rámci svého úseku. Nepokusili se ani o házení do vějíře a asi ani neslyšeli o tom, že monotónní tažení šňůry není vůbec tou nejlepší taktikou. Je sice pravda, že duháci přejíždějí, ale je také pravda, že v takto studené vodě už některé ryby raději volí klidné místo mezi dvěma před sebe házejícími závodníky, kde mohou v klidu čekat na konec této kanonády, protože je zde nikdo neruší. Střídání různě rychlého vedení v různých vrstvách vody a nejrůznější oživování mušek je však může přimět k záběru, pokud tyto dopadnou do jejich blízkosti, anebo je aspoň trochu probudí z odpočinku.

Zvláštní kapitolu pak tvořili účastníci páteční diskotéky v Novém Městě, kde byli závodníci ubytováni. Počínání těchto tanečníků a hýřilů naprosto nechápu. Měli by se spíš snažit o zviditelnění výkonem u vody, než v hospodě. A to si někteří ještě myslí, že jim stačí ani ne dvouhodinový spánek před takto těžkým závodem. Přál bych jim, aby se mohli pozorovat a snad by se jim konečně rozsvítilo v hlavě. Takovéto porušení životosprávy nemůže svědčit při žádném sportu a tedy ani u toho našeho. O koho se jednalo, to lze zjistit z výsledkové listiny a hledejte odzadu. A protože jsou v tom i Jihočeši, budeme si na ně muset v krajském odboru LRU posvítit, aby je to aspoň trochu zabolelo, když jim nevadí špatné umístění.

Na závěr jen krátké zhodnocení jezera v Ostrově. Z hlediska regulérnosti závodního úseku a vzhledem k délce břehu je možno prohlásit, že je to nejvhodnější trať u nás. Není ani tak důležité, že zde převažují menší ryby a počty úlovků nejdou do více desítek, to totiž není nutné. V cizině se většinou tvrdě bojuje o 1 - 2 ryby za tři hodiny, i když se jedná často jen o těžké ryby. Ostrov existuje první sezónu a věřím, že se postupně majitelé přeorientují i na vysazování většího počtu těžkých ryb, které však rychleji mizí v taškách rybářů. Tomu by se snad dalo čelit nalezením vhodných limitů pro ponechané úlovky. Každopádně je tato nová lokalita dalším příjemným rozšířením stojatých pstruhových vod u nás a doufejme, že se sem budeme moci obracet s pořádáním závodů i v příštích letech.