GRAND SLAM FRANCIE 2002

Autor: Karel Křivanec

V neděli 2. června se konal na Lac Générale ve Vert-en-Drouais již 13. ročník grandslamového mistrovství Francie. Sešlo se na něm celkem 19 tříčlenných družstev z Anglie, Belgie, České republiky a Francie. Ty tam jsou doby, kdy byl sponzorem bohatý nadnárodní vodárenský a telefonní gigant Géneral des Eaux a tak pořadatelé Grand Slamu berou za vděk anglickým Hanningfield Trout Fishery. I když se počet družstev snížil o polovinu, na kvalitu závodu to má spíše opačný vliv, protože odpadly slabší týmy z Walesu, Irska, Skotska, Holandska a Lucemburska, které časem zjistily, že zde nemají žádnou šanci a tím se prakticky zdvojnásobila délka závodních míst.

Letos zde byla opět tři česká družstva, která se snažila o zopakování úspěchu před dvěma roky, kdy jsme zde obsadili dvě první místa a Jarda Bartoň vyhrál v soutěži jednotlivců. To ale bylo při podzimním finále GS 8. října 2000 a letošní červnový termín pro nás nebyl tak úspěšný. Trénovali jsme opět dva dny na sousedním Zámeckém jezeru a závodníci se namlsali, protože ulovili mnoho ryb. Úspěšnými muškami byly bloby, booby, májovky a různí minilury. I když jsem upozornil na to, že by se na závodním jezeře mohl uplatnit i drobný plůdek, nebyla tomu věnována většinou kluků dostatečná pozornost.

Nedělní ráno bylo jako ze žurnálu na opalovací krémy. Klidná hladina odrážela sluneční paprsky a ryby se na hladině neukazovaly, protože k tomu neměly žádný důvod. Nejdůležitější bylo najít tu správnou taktiku. První rybu dostal Tomáš Starýchfojtů. Byl to duhák, který zaútočil na bloba, ale chytl se mimo ústa a tak se mu nepočítal. Vedle chytající Belgičan dobře viděl, že oranžově zářící koule nevězí v tlamě a tak na to rozhodčího ještě upozornil.

Na jiném místě jsem viděl, že rozhodčí uznal "křídlovaného" duháka anglickému závodníkovi, ať už si toho všiml či ne. V Anglii se takovéto ryby bodují, takže závodník si to patrně neuvědomil a národnost tohoto rozhodčího mi byla neznámá. Nebylo to poprvé, co se taková věc stala a každá chycená ryba ovlivňuje podstatně pořadí jednotlivce i družstva. Naznačoval jsem sice rozhodčímu, že je ryba podseknutá, ale ten dělal, že nic nevidí. Vzhledem k tomu, že jsem se mezi závodníky pohyboval jako fotograf, tak jsem pro to nemohl nic dělat.

Jako obvykle byla nejlepší místa na hrázi jezera a tam to chtělo nepromarnit šanci při jedné z pěti rotací v každém kole. Půlhodinka na chytání však není vůbec dlouhý čas a stačí, aby se v hejnu jedoucí duháci přesunuli na chvíli jinam a už se to jen těžko dohání. Obecně se zdálo, že jsou zde dvě platné taktiky. Pomalá intermediání šňůra a rychle tažené vzory plůdku a středně potápivá šňůra s dlouhým nástavcem a dvěma booby napodobující plůdek. Občas měly úspěch i černé vzory minilur.

Z našich závodníků se s tím nejlépe vyrovnal Dan Svrček , který měl 5 ryb a Martin Drož se čtyřmi úlovky. Za nimi byli Tomáš a Jája se 3 rybami. Jen jediný závodník chytl ráno 6 ryb. Byl to Mike Laycoc z týmu GB Hawks (Anglie). Velké problémy měl Láďa Šedivý, který byl celé dopoledne bez kontaktu s rybou a na hráz se dostal až těsně před polednem v páté rotaci a to ještě do středu, který nebývá tak dobrý jako rohy. Aź pět minut před koncem dostal záběr a podařilo se mu rybu zdolat a podebrat. Byl jsem u toho a viděl jsem, jak nervy pracují na plno a pak tu úlevu a ruce, které nebyly schopné jiné činnosti, než cukrovat buchty.

Vraním kole úplně "vyšuměl" Pavel Macháň, který byl jako jediný z našich bez ryby. Po analýze svého neúspěchu se rozhodl v odpoledním závodě pro čtyřku potápivou šňůru a dvě booby, z nichž jedna byla Sparkler Booby, která napodobuje plůdek. Malé sparklery neměl z našich skoro nikdo a bylo to znát. Například Angličan Simon Robinson, který byl ráno bez ryby, zjistil při obědě od kolegů, že to chce sparklery a booby, pak odpoledne vyhrál na 5 ryb a náš Pavel byl v tomto kole se 4 rybami třetí. Šeďovi se nedařilo ani odpoledne a asi to bylo v tom, že jeho intermediální šňůra byla příliš rychlá a on chytal pod rybami. Z našich se opět dařilo Danovi, který měl tři úlovky, i když ten poslední byl opravdu malý. Jako jediný měl připravenou výbornou napodobeninu drobného plůdku a je jen škoda, že si jí prohlédli ostatní závodníci až po závodě. Jezero bylo totiž plné patnáctimilimetrového plůdku a pstruzi ho výrazně preferovali.

Po sečtení výsledků vyhrál Belgičan Antoine Perin (Bigare Team) s 8 rybami, druhý byl Mike Laylock (8), 3. Patrick De Schutter (Belgie 4) se 7 rybami, 4. Dan Svrček (8 ryb), 5. Jean Guillot (Fr.) se 7 rybami a 6. Martin Drož (6). Olda Dvořák měl největší úlovek, duháka 57 cm, ale každoročně udílená cena nakonec zůstala jako jediná na stole pořadatelů nerozdělena. Další umístění našich: 15. Starýchfojtů, 16. Šram, 25. Vacek, 29. Macháň, 35. Misar, 38. Dvořák, 52. Šedivý. Škoda, že to nevyšlo Šeďovi, protože kdyby zachytal jako jeho kolegové v družstvu Tom s Jájou, tak by to opět bylo první místo a něco podobného lze říci i o ranním Pavlově nezdaru.

V týmech vyhráli GB Hawks před GB Kingfishers a Belgií 4. Náš slamový tým Dan Svrček, Karel Vacek a Vít Misar byl čtvrtý, zbývající dva týmy obsadily sedmé (Drož, Dvořák, Macháň) a jedenácté místo (Starýchfojtů, Šram, Šedivý). Celkem chytlo 57 závodníků 180 ryb, což dělá průměr 3,16 ks na závodníka. Jen jediný soutěžící byl nakonec bez ryby v obou kolech a tím byl domácí Jean Quintin. Po dvou kolech Grand Slamu je náš tým průběžně na 8. místě a je už jasné, že své loňské vítězství neobhájí. Náskok prvních tří družstev je takový, že zbývá už jen teoretická naděje je předstihnout, ale na čtvrtou příčku by se ještě vytáhnout mohli. Závěr soutěže je na nádrži Hanningfield v neděli 6. řijna.