Autor: Karel Křivanec
V sobotu 24.listopadu se to ve Sportovním centru v Nymburku hemžilo sportovními rybáři. Rada ČRS sem svolala už VII. sněm, kterého se zúčastnilo na 150 delegátů ze sedmi územních svazů. Po formálním zahájení sněmu byl zařazen nový prvek, kterým bylo ocenění nejlepších sportovců. Dostavili se všichni pozvaní a tak měli naši funkcionáři poprvé v takovém počtu možnost vidět ty, pro které schvalují každoročně nemalé prostředky na jejich sportovní vyžití. Také reprezentanti ČR poprvé zavítali na sněm a myslím si, že to bylo ke vzájemnému prospěchu obou stran. Patrik Lexa, Josef Luxa, Daniel Hnízdil a Zuzana Kočířová, to byli vyznamenaní sportovci z odboru RT. Muškaři vyslali k ocenění jediného zástupce, zato však to byl úřadující mistr světa, Vladimír Šedivý z Č. Budějovic a mezi plavačkáři byli oceněnými i Jan Heidenreich a Diana Fröhlichová.
Po zdařilém zahájení se ujal slova předseda ČRS pan Stanislav Moravec, který velmi podrobně hovořil o činnosti Rady ČRS, jednotlivých odborech a také o hospodaření a příštím rozpočtu Svazu, k čemuž dostali všichni delegáti detailní podklady předem. Ke zprávě pana předsedy podal předseda ekonomické komise zprávu k předloženým materiálům a na závěr si delegáti vyslechli ještě stanovisko Republikové dozorčí komise, která si ani tentokrát neodpustila některé zcela zbytečné detaily, které nechaly delegáty naštěstí v klidu.
Po přestávce následovala diskuse, přičemž ke zprávám Rady nebyly prakticky žádné větší připomínky. Diskuse se rozproudila kolem nových krajů a někteří delegáti požadovali přizpůsobení naší organizace této nové státní struktuře. To by si však vyžádalo řadu nových výdajů, vedlo by to ke zmenšení většiny územních svazů a tudíž i k nutnému a výraznému zdražení povolenek. Proto byly tyto snahy odmítnuty. Naší rybářské organizaci větší kraje vyhovují a pokud k tomu nebudeme donuceni novými krajskými úředníky, pak bychom neměli měnit naší osvědčenou organizační strukturu.
Jediným opravdu rybářským tématem bylo vystoupení významného funkcionáře středočeského regionu k problematice lovu na živou rybku. Bohužel to nebyla konstruktivní diskuse, ale jen jakési emociální vystoupení proti Evropské únii, která nám chce zakázat lov na živou rybku, což by byl velký zločin! Jak autor dospěl k tomuto názoru, to jsem nepochopil. Jednalo se však spíše o reakci na snahy některých našich ekologických aktivit, které v tomto kraji začínají "zlobit". Pokus Středočechů, zasadit problém živé rybky přímo do usnesení sice neprošel, ale i tak jsem se styděl do hloubi duše. Což by se nemělo spíš diskutovat o odstranění tohoto anachronismu, než usilovat o jeho zakonzervování (třeba i za cenu toho, že do EU nevstoupíme!!).
Na sněmu se opět hodně diskutovalo o sportovní činnosti a finančních problémech, hlavně u plavané a handicapovaných plavačkářů. Velmi dobré dojmy z úvodního vystoupení sportovců se podařilo silně vymazat vystoupením pana Chmelaře, který přečetl diskusní příspěvek nepřítomného Jar. Lexy. Nechce se mi o něm ani podrobněji hovořit, ale lze jednoznačně říci, že to byla reakce na požadavek trenérů reprezentace RT, aby byl odvolán z funkce v Ústředním odboru RT, neboť nyní dlouhodobě působí jako trenér ve Španělsku a při mezinárodních závodech vystupuje proti zájmům naší reprezentace.
Posledním sněmovým příspěvkem, o kterém bych se chtěl zmínit, bylo vystoupení místopředsedy Jihočeského územního svazu, pana St. Panoše z Pelhřimova, který hovořil o nutnosti zkvalitnění funkcionářského aktivu na všech stupních, což bude třeba učinit v souvislosti s blížícím se volebním rokem 2002. Na začátku příštího roku proběhnou výroční členské schůze MO ČRS, na kterých se budou volit nové výbory na další čtyři roky a totéž proběhne na podzim na krajské a celostátní úrovni. Volby jsou jedním z demokratických instrumentů, které nám umožňují provést nějaké změny a pokud si tuto příležitost včas neuvědomíme, počkáme si další čtyři roky.
Celkově lze říci, že se znovu ukázalo, že každoroční pořádání sněmů je zbytečný přepych, protože o stěžejních materiálech, kvůli nimž se vlastně sněm pořádá každý rok (účetní uzávěrka a rozpočet na příští rok) se nediskutovalo a zůstaly i tentokrát bez připomínek. Jediný, kdo projevil hlasitě svou nespokojenost s rozpočtem, byli handicapovaní z MO Kladruby. Nějak však zapomněli, že zatímco na mistrovství světa mužů v plavané je nyní už 36 národních družstev, je jich v jejich kategorii stále jen 6 a tudíž, že i mnohem ekonomicky silnější státy si to nemohou, na rozdíl od nás, dovolit. Možná, že kdyby se sněm konal jen jednou za dva roky, zbylo by i na ně asi víc. Klidný sněm tedy skončil a vše může běžet dál, jakoby ani žádný sněm nebyl. Dojde za rok k nějaké změně?