Autor: Karel Křivanec
Po úspěších Slavoje Svobody s krátkou nymfou v letech 1983-87 se začala tato chytací technika pomalu šířit i do jižních Čech. První vzor uvázal Milan Janus 17. září 1987 večer před závody užší kvalifikace na Jihlavce. Jednalo se o olivového blešivce, se kterým nominačky vyhrát a tato první nymfa se v jeho archivu dochovala až dodnes. Chytal s ní proti vodě a podařilo se mu na ní ve velmi těžkých závodech ulovit i několik parem.a porazit celou tehdejší československou špičku. Z této doby pochází i další dodnes dochovaná nymfa, která napodobovala berušku vodní.
V roce 1988 už nymfovalo ve Strakonicích celé prvoligové družstvo (Janus, Ančička, Seknička) a jejich tajný vzor se jmenoval Bobeš. Strakoničtí s krátkou nymfou poprvé úspěšně vystoupili na podzimním prvoligovém kole na Malši v Roudném, kde obsadili druhé místo za tehdy vítěznými Č. Budějovicemi.
V roce 1989 se objevuje v Milanově archivu první ohnutý vzor Bobeše. Z toho se lze domnívat, že ohnutý háček byl u nás prvně použit k uvázání nymfy právě ve Strakonicích. Tyto první vzory nymf se vyznačují zavalitým tvarem těla a tím se tak trochu podobají Milanovi. Z dnešního pohledu se zdají značně primitivní, ale ve své době byly mimořádně účinné.
Do počátku devadesátých let lze datovat první skutečnou Českou nymfu, za kterou považuji Milanovu zahnutou hydropsychu se hřbítkem z pavího peří. Někdy koncem roku 1993 začínají strakonické nymfy ztrácet na těle a mění se ve štíhlejší. Myslím, že je zde patrný vliv rožnovské školy, která tak náhle přišla po úspěších strakonických závodníků. Do této nové série zapadá olivová larva hydropsychy, která je uvázána na háčku bez protihrotu, což ukazuje na to, že by se mohlo jednat o vzor použitý při MS v Norsku v roce 1994.
Kolekci starých Milanových vzorů uzavírá už zcela typická štíhlá Česká nymfa s trojbarevným tílkem. Něco podobného jsem prvně viděl v krabičce dalšího výborného strakonického závodníka Lukáše Pazderníka, vítěze širších nominačních závodů na Otavě v Sušiciv roce 1995.
Takový byl tedy ponor do historických vzorů našeho úspěšného reprezentanta devadesátých let Milana Januse. Z dosavadního zkoumání vyplývá, že zatímco Slavoj Svoboda byl typem osamělého novátora, je třeba ve Strakonicích hovořit o tvůrčím prostředí menšího kolektivu, na kterém se podíleli nejen závodníci první vlny, ale i další mladí a talentovaní muškaři.
Poslední otázka z tajemství nedávné historie se týká zeštíhlení českých nymf. Věřím, že se mi i tuto záhadu již brzy podaří objasnit. Teď jsou tedy na řadě rožnováci (Karafiát, Macháček a Bartoň), kteří se náhle začali prosazovat v polovině devadesátých let na čele našeho sportu. V jejich krabičkách by měla ležet odpověď na tyty poslední otázky. Snad se mi je konečně podaří přimět k otevření svých archivů. Už mi to taky párkrát slíbili …