Autor: Karel Křivanec
Bílé lury, které nic nenapodobují, jsou dobrou alternativou k černým lurám téže kategorie, protože bílá je také výborná univerzální barva. Bílou barvu můžeme zkoušet za jasných podmínek, ale její hlavní nasazení je v tom období, když pstruzi žerou plůdek různých bílých ryb. Základním předpokladem je však správná velikost lury, která má být asi tak velká, jak velký se ve vodě vyskytuje plůdek.
Základní vzor, White Lura, kterou představuje jen bílé tílko z chenilky a bílé marabu křídlo, bývá vylepšován marabu ocáskem a několika paprsky perleťového Flashabou, přidanými ke křídlu. Jinou základní bílou lurou je Mighty Quinn, kde je tílko z fluorescentní bílé chenilky doplněno krátkým, bílým marabu ocáskem a svazečkem bílých nožek ze srpku bílého kohouta. Pro zvýraznění je tílko překroužkováno měděnou nití. Obě lury se vážou na háčky č. 8 - 12. První z nich se chytá na intermediální nebo pomalu potápivé šňůře s dlouhým nástavcem, druhá pak jako velmi rychle vedená na Hi-D šňůrách.
Protože jsou tyto čistě bílé lury ve vodě dosti fádní, přidávají se k nim různé atraktivnější prvky. Zde se můžeme zmínit o jiném základním vzoru, kterým je pulec. Vylepšuje se zlatou kuličku v hlavičce mušky, která se pak označuje jako White Goldhead Tadpole. Takto bychom se mohli postupně zmínit i o nejrůznějších bílých variantách lur, o kterých jsme již hovořili v předchozích částech, ale raději se budeme věnovat jiným bílým lurám, které napodobují plůdek a mají v sobě některé kontrastní prvky.
Jednou z nich je tradiční napodobenina plůdku z Nového Zélandu, s výstižným názvem Missionary. Ze své domoviny se dostal do Anglie, kde jej zmodernizoval Dick Shrives. Váže se na háčcích č. 6 - 10 s prodlouženým ramínkem, tílko z bíle chenilky je překroužkováno stříbrnou lametkou, křídlo je z několika prsních pírek divokého kačera a ocásek a nožky se vážou z paprsků ostře červeně zbarveného kohouta.
Zde se musím zmínit o dvou opravdu účinných lurách z dílny Boba Churche, který se nepochybně inspiroval i u předešlé mušky. Jedná se o vzor Jack Frost z roku 1970, jenž obsahuje červené prvky v ocásku z vlny a nožkách z kohoutího peří a Appetiser (1972), který v sobě snoubí kontrasty bílého marabu křídla s šedými chlupy z ocasu americké veverky, jež jsou ještě podpořené tříbarevnými nožkami a ocáskem z barveného prsního peří divoké kachny (oranžová, zelená, stříbrná). Základem obou mušek je bílé tílko, v prvním případě z vlny a ve druhém případě z chenilky, překroužkované navíc ještě stříbrnou nití. Chytá se s nimi pomalu, jak na plovoucí, nebo ST šňůře, ale i na intermediálních a pomalu potápivých šňůrách.
Další velmi účinnou bílou lurou je Cat´s Whisker, která má řadu modifikací. Základní vzor vytvořil David Train a jeho pojmenování pochází od kočičích fousků, které autor používal pro zpevnění peří v ocásku mušky. Tato lura má tílko ze světle žluté fluorescenční chenilky, ale účinné jsou i ostřejší žlutozelené tóny, kroužkování tvoří stříbrná niť. Křídla a ocásek jsou z bílého marabu peří. Originální vzor má očka ze dvou stříbrných kuliček a černou hlavičku.
Anglické závodní modifikace se musejí vypořádat s tím, že nesmí mít žádnou zátěž a mušky nesmí přesáhnout 24 mm, mají místo kovových oček alespoň červenou hlavičku a jsou bez ocásku. Takovou účinnou závodní verzí je např. Light Bulb, jejímž autorem je John Horsey. Chytá se v kombinaci se vzory Viva a Vindaloo a s různými typy šňůr.
Jestliže se pstruzi krmí výhradně většími rybkami přes 10cm, pak je třeba jim nabídnout nějaký vhodný vzor zonkera, například Silver Fox Minky, kterou vytvořil jiný známý závodník Dave Barker. Tílko je z perleťového Fritze, kroužkování ze stříbrného drátu a křídlo s ocáskem tvoří tenký proužek kůže a srsti ze stříbrné lišky nebo dlouhosrstého norka. Muška je zvýrazněna očky z peří džanglkoka a trochou černých nožek z kohoutího peří. Chytá se s ní u hladiny, s plovoucí šňůrou a dlouhým nástavcem. Pak je také třeba mít pro tyto účely dostatečně silné nářadí, aby se dalo s touto velkou muškou dobře házet. Jsou však i opačné případy, kdy pstruzi loví nejdrobnější plůdek a je třeba mít i pro tyto případy ty nejmenší plůdkové nástrahy, jejichž velikost je okolo 10 - 15 mm.
Při chytání požíračů plůdku, kteří pronásledují hejna malých rybek, je třeba myslet i na to, aby si tito pstruzi měli vůbec možnost si povšimnout naší mušky, což by mohl být problém příliš věrných napodobenin. Duháci, kteří loví do hejna rybek, jich často při svém útoku několik poraní, aby se za chvíli vrátili a sebrali umírající plůdek z hladiny. K těmto účelům se používají napodobeniny, kterým se říká plovoucí plůdek. V odborné terminologii se tyto vzory označují jako Floating Fry a dělají se z nějakého dobře plovoucího materiálu. Jinou taktikou lovu na plovoucí plůdek je pak lov velkých samotářských pstruhů za ranního rozbřesku, kdy tyto velmi opatrné ryby sbírají přes noc uhynulý plůdek přímo s hladiny.