Autor: Gwilym Hughes
Olivové jepice, které se vyznačují svými malými rozměry, olivovým tělem a vztyčenými modrošedými křídly, tvoří v různých obdobích roku významnou složku potravy pstruhů i lipanů. Na řekách s nimi můžeme uspět od dubna až do listopadu, na přírodních jezerech s divokými pstruhy je jejich rojení nejsilnější na jaře, ještě před májovkami a na pstruhových přehradách s duháky pak bývá velmi úspěšným obdobím jejich použití konec léta a začátek podzimu. To ukazuje na význam těchto jepiček, které by nikdy neměly chybět v naší výzbroji.
V současnosti se pro vázání křídel olivek nejčastěji používá CDC peří a tato křidélka se vážou třemi různými způsoby, které umožňují odlišnou prezentaci mušky. I když se jedná o suché mušky, je jejich tílko zanořené v povrchovém filmu vody, nebo spočívá i pod ním, takže je to vlastně jakýsi přechod mezi suchou a mokrou muškou. Tyto tři způsoby vázání křídel se označují v odborné literatuře jako: F-Fly (zadeček spočívá v horizontální poloze v povrchovém filmu), Klinkhammer (zadeček je zatopen šikmo v povrchovém filmu) a Shuttlecock (zadeček visí svisle dolů).
Různé období roku, různá fáze líhnutí olivek během dne, odlišné světelné podmínky, to vše může mít význam na to, který typ mušky ryby právě preferují a je to třeba vyzkoušet. Proto je třeba mít uvázaný tentýž vzor olivky ve všech třech základních podobách, což platí i pro jiné druhy mušek. Nesmíme však opomenout je mírně namastit a po ulovení ryby vysušit křídla i tělíčko. V době líhnutí olivek působí tyto polosuché mušky často devastujícím způsobem mezi pasoucími se rybami.
Zkráceno podle časopisu Fly Fishing and Fly Tying (6/2002)
Karel Křivanec