S přesunem určitých pravomocí z Prahy na nově vzniklé kraje se zde začíná rýsovat možnost, že by naše krajské orgány mohly více slyšet hlas svých občanů a mohly by lépe posoudit některé otázky, které se nedaly vyřešit přes vzdálené státní centrum. Jedním z těchto malých problémů, který by se však mohl týkat více než dvaceti tisíc jihočeských sportovních rybářů, jsou právně dosud volné rybářské revíry na území našeho kraje, kde se nedá lovit oficiálně a tak zbývá jen korupce nebo pytlačení. Zde Vám představujeme první tři volné rybářské revíry, které by všechny mohly sloužit naší rybářské veřejnosti.
Leží na řece Malši zhruba 14 km jižně od Českých Budějovic. Tři sta metrů dlouhá hráz je téměř padesát metrů vysoká. Vodní plocha měří 210 ha, maximální hloubka je 43 m, délka vzdutí dosahuje 18 km, kóta maximální hladiny je 471,5 m. Nádrž je využívána pro vodárenství a jako ochrana před velkými vodami. Plocha povodí je 490 km2, průměrný roční průtok činí 4,14 m3.
Stavba byla ukončena v roce 1977 a měla být, dle původních slibů, vrácena rybářské veřejnosti, neb byla postavena na pstruhovém rybářském revíru Malše 3. To byla také podmínka při vodoprávním řízení pro souhlas ČRS s výstavbou nádrže. Komunisté tento slib nikdy nedodrželi a jejich následovníci se k němu nehlásí. Nádrž sloužila k prominentnímu rybolovu a nyní je rybářsky využívána panem hrázným a jeho známými. Na nádrži se pytlačí, neb to je jediný způsob, jak se mohou občané zúčastnit sportovního rybolovu. Slušná většina rybářské veřejnosti je tímto stavem velmi silně znechucena.
Nádrž by mohla být využívána jako pstruhová, s prioritou v zarybňování těžším pstruhem duhovým. Mohla by se stát prvním středoevropským pstruhovým stojatým revírem anglického typu. Ideálním by zde byl lov na umělou mušku z loděk, poháněných vesly či elektromotorem. Na vyhrazených místech by mohl být prováděn lov na umělou mušku ze břehu. Uživatel by zde mohl zřídit půjčovnu loděk, eventuelně by se mohly používat vlastní lodě, které by musely být po skončení lovu odvezeny.
Odběratelem vody je Jihočeská vodárenská a.s., která je téměř stoprocentně vlastněna anglickou vodárenskou společností Anglian Water. Ta ve své domovině vlastní a provozuje výše uvedený způsob rybolovu na 4 velkých vodárenských nádržích (Rutland Water, Grafham Water, Pitzford a Raventhorpe). Snad by se mohlo podařit prolomit začarovaný kruh nesmyslného zákazu rybolovu na novějších vodárenských nádržích.
Ať zde provozuje výkon rybářského práva kdokoli, ale ať nádrž více slouží i naší veřejnosti. Argumentace tím, že rybáři by mohli znečišťovat vodu zde neobstojí, protože navržený způsob rybolovu je velmi čistý a nelze zapomenout na tu skutečnost, že pitná voda pro jižní Čechy bude muset být vždy upravována a čištěna. Každý déšť v tak rozsáhlém povodí přinese neporovnatelně více znečištění a tomu se už nedá zabránit žádným zákazem.
Leží asi 20 km JV od Jindřichova Hradce na potoce Pstruhovec (Mlýnský), tekoucím do Rakouska (přítok Dyje), jen pár kilometrů od státních hranic a nedaleko od Nové Bystřice. Kamenitá hráz je 25 m vysoká a 375m dlouhá. Vodní plocha měří 40 ha, maximální hloubka nádrže je 21 m, délka vzdutí je 1,6 km, maximální výška hladiny je 573,5 m n.m., plocha povodí je 12,7 km2 a průměrný roční průtok činí 0,09 m3.
Nádrž slouží k vodárenským účelům a údajně i k zachycování velké vody. Byla dokončena v roce 1973, ale spíše byla postavena z jiných důvodů, protože na jejích březích stojí rekreační zařízení Ministerstva vnitra. Daňoví poplatníci se tehdy pěkně prohnuli, neboť parametry nádrže ukazují, že to nebyla laciná záležitost. Zásobování okolního řídkého osídlení šlo jistě řešit levněji a ochrana Rakouské republiky před "velkou vodou" jistě též nebyla cílem stavby.
Nádrž by mohla sloužit jako pstruhový revír s vysazováním pstruha obecného a tudíž jako náš první stojatý revír s divokými pstruhy ob. Způsob lovu by byl vhodný muškařením z loděk, které by se musely po skončení lovu zase odvézt. Uvedeným způsobem rybolovu by se snížila rybářská návštěvnost na únosnou míru, která by nemusela narušit tichý charakter této lokality.
Malá přehrádka na říčce Stropnici o výměře okolo 5 ha, ležící u Nových Hradů. Její parametry se nám nepodařilo zjistit. Nádrž je využívána jako ochrana před velkými vodami a pro nadlepšování přítoku do sádek. Nádrž by mohla být vhodným rozšířením pstruhových stojatých vod a vedle lovu ze břehu by se zde mohlo lovit i z loďky Obsádku by měly tvořit výhradně lososovité druhy ryb (pstruh duhový, pstruh ob., siven) O tuto nádrž již letos požádal Jihočeský územní svaz ČRS a i když je stanovisko Povodí k této žádosti zatím zamítavé, nemělo by to na rozhodnutí krajských orgánů mít vliv, protože nádrž stojí na pstruhovém revíru Stropnice 3 a není zde prováděn rybolov podle zákona. Samo zarybňování nádrže je otázkou a rybolov se provádí bez povolenek a hlavně se tu pytlačí.