Zdroj: Hospodářské noviny 5.3.2004
Varšava, 5.3. 2004
Ničí úrodu na polích, zaplavují louky, kácejí sloupy elektrického vedení. Řeč je o bobrech, kteří zamotali hlavu úředníkům v Polsku. Zatímco ještě před několika lety těmto sympatickým vodním hlodavcům hrozilo vyhubení, nyní se v zemi doslova přemnožili. Poprvé od konce druhé světové války dokonce polské ministerstvo životního prostředí povolilo jejich odstřel.
V jihopolském městě Kielce porazili bobři strom, který spadl na dráty elektrického vedení a povalil pět sloupů, píše na svých internetových stránkách deník Metro. Kupodivu má tato nehoda i svou úsměvnou stránku: bobří nájezd se odehrál v příznačně pojmenované Bobří ulici. Škody však tato zvířata způsobují i na jiných místech. Před několika dny bobři v lese poblíž Ciechanova porazili duby na rozloze půl hektaru. V jedné ze zahrad nedaleko řeky Visly zase pokáceli všechny stromy.
Bobři byli dlouhou dobu nemilosrdně vybíjeni zejména kvůli cenným kožešinám. Lidé je lovili i pro chutné maso. Vysoce ceněno bylo bobří sádlo jako univerzální lék, ale i pohlavní žlázy. V roce 1928 se proto počet bobrů v Polsku snížil jen na 235. Rázem se tak ocitli na seznamu přísně chráněných zvířat.
V současné době už ale tamní bobří populace dosahuje podle odborníků 37 tisíc kusů. Tak velké množství působí problémy. Ve snaze najít si nová teritoria se totiž zvířata nezdráhají přicházet stále blíže k lidským příbytkům. Jen v loňském roce stála ve Svatokřížském vojvodství náprava bobřích škod 200 000 zlotých, tedy téměř 1,5 miliónu korun.
V Česku byl kdysi bobr dokonce úplně vyhuben,a to i navzdory přísné ochraně. V posledních letech se však ochránci přírody začali radovat, protože se zde bobři znovu objevili. V současné době se jejich počet odhaduje na sto až dvě stě kusů. Ani v českých podmínkách nemá zvíře přirozeného nepřítele, a tak může bobří populace spokojeně narůstat.
(čtk)
Nepřipomíná vám to něco? Už aby jich u nás bylo taky alespoň 10 000, aby se měli ochránci přírody z čeho řádně radovat. Pak snad někomu svitne v kebuli a řekne si po vzoru našich dědů, že: "Kerak je něčeho moc, tak je toho příliš ..."